Orlová - základní informace o městě

Orlová je město na Těšínsku v Moravskoslezském kraji. S územně správní reformou se Orlová stala městem s rozšířenou působností, pod správu města se tak dostalo město Petřvald a obce Dolní Lutyně a Doubrava. V rámci rozšířené působnosti Orlová spravuje agendu 48 670 občanů. Na katastru Věřňovic, části Dolní Lutyně, bude napojena česká dálnice D47 na polskou A1. Městský úřad v Orlové vydal souhlasné stanovisko k výstavbě strategické průmyslové zóny Dolní Lutyně.

První zmínka o Orlové je z roku 1223 v listině vratislavského biskupa Vavřince. Osada tehdy tvořila jádro lokality zvané Sal (sůl) a patřila ke klášteru v Týnci u Krakova. Novogotický kostel ve staré části města, tzv. „Slezské Hradčany“ Později byl do Orlové přesunut benediktinský klášter, který se zasloužil o rozvoj Orlové, především v oblasti vzdělání a kultury. Dodnes je součástí sbírek NG v Praze významná oltářní archa jako doklad kulturní vyspělosti tehdejších představitelů orlovského kláštera. V době reformace místní klášter upadal a v roce 1561 odtud byli mniši vyhnáni evangelickým těšínským vévodou Václavem a orlovský klášterní statek byl připojen k vévodskému panství Fryštát. V 17. století byl klášter z Orlové přesunut do Týnce u Krakova. V 17. století původní klášterní statek vlastnili pánové z polského Slupska, pak Bludovští z Bludova. Po vymření jejich rodu získal orlovské panství rod Mattencloitů, kteří v roce 1844 poskytli Rothschildům v daném regionu právo na těžbu uhlí. Bludovští vybudovali v sousedství kostela v roce 1765 zámek. Zámek od roku 1902 sloužil jako městská nemocnice. V roce 1979 byl zbořen z důvodu poddolování. Změna nastala až počátkem 19. století, kdy bylo v Orlové objeveno bohaté ložisko černého uhlí. Malá zemědělská obec se, díky průmyslové revoluci a následném napojení na strategickou Košicko-bohumínskou dráhu, vyvinula v město (na něž byla oficilně povýšena roku 1922). Stěžejním průmyslem bylo těžařství, avšak ne jediným. V Orlové působilo mnoho jiných továren, které dodávaly městu ráz moderního a bohatého města. Centrum Orlové rozkvetlo do podoby významného střediska s tramvajemi, muzeem, nemocnicí a nepřeberným množstvím škol (české, polské, německé) a na dlouhou dobu bylo v rámci Slezska nejvýznamnějším centrem školství (první české gymnázium, polské gymnázium, obchodní, zdravotní, průmyslové, vyšší pedagogické školství). Negativní vlivy důlní činnosti se naplno projevily po druhé světové válce (zapříčiněno taktéž destruktivním a nešetrným způsobem těžby ze strany německých okupantů i komunistického zřízení v ČSR).

V Orlové působil například jeden ze zakladatelů československých legií v Itálii Jan Čapek. V roce 1910 do Orlové již poněkolikáté zavítal Alois Jirásek. Byl pozván jako svědek na svatbu svého bratrance, který v Orlové žil. V Orlové dodnes působí věhlasný atelier Slawinski, který proslul výrobou houslí po celé Evropě. Na polské gymnázium do Orlové dojížděl z nedaleké Horní Suché herec Bronislav Poloczek.